Položili jste se někdy otázku, o kolik déle či kratšeji by Vám trvalo přečíst si papírovou knížku, než Vám trvalo přečíst si jí na Kindlu? Jak rychleji byste četli wikipedii, kdybyste jí měli na papíře? O kolik více byste si pamatovali z článků, kdybyste je četli v opravdových, a ne elektronických novinách? A jsou vůbec elektronické učebnice písní budoucnosti?
Studie rychlosti čtení na různých elektronických médiích se téměř všechny shodují na jednom. Čtení na elektronických zařízeních je pomalejší a pamatujeme si z něj méně, než z papíru, nebo mezi nimi není významný rozdíl. Tedy na elektronických zařízeních rozhodně nečteme rychleji a nepamatujeme si více, než z papíru. Různé studie pak referují až o 30 procentním zpomalení, jiné však významný rozdíl nenašly. Poslední mnou nalezaná studie z Gutengergovy univerzity ukazuje, že rozdíl mezi médii (tablet, papír a kindle) je minimální, nicméně studie neobsahuje srovnání s počítači a samotná metoda výzkumu není příliš schvalována.
Co se přesnosti čtení týče (např. hledání překlepů, všímání si jemných nuancí), pak také vychází papír lépe, avšak opět, některé studie neukazují na významný rozdíl.
A nakonec porozumění. Ve studii v roce 1992 se ukázalo, že podobně jako klesá rychlost čtení a přesnost, tak klesá i pozrozumění danému tématu. Avšak tento efekt média zmizel ve chvíli, kdy proband již o tématu měl jisté povědomí a tedy byl kognitivně na obsah textu připravem. V takovém případě nebyl mezi médii významný rozdíl. Navíc je otázka, jaká zařízení se používala před dvaceti lety.
Takže kde leží pravda není úplně jasné. Zařízení se zdokonalují a snaží se požitek knize co nejvíc přiblížit. Zda-li se to někdy podaří a výrobci dokonce zvládnou vytvořit takové prostředí, ve kterém budeme číst efektivněji, to ukáže až čas.
Ona výbavnost informací souvisí s jejich kódováním. Protože text na ipad, kindlu, webu či podobných se neustále proměňuje (změna velikosti písma, scrollování stránek apod.), mozek postrádá vizuálně konstantní podobu informace. Mnoho informací si efektivně vybavíme, protože si pamatujeme, ve které knize a na kterém místě přibližně jsou a jak vypadají. Je vedle nich obrázek? Jaké číslo měla patřičná stránka? Jak vypadal přebal knihy apod. Takováto „vzpomínka“ spustí řetězec paměťových procesů a nakonec informaci získáme celou. Tyto atributy informací však elektronický text postrádá. Navíc v něm nemáme možnost efektivně podtrhávat či rychle listovat. Vynahrazuje to sice možností vyhledávat či vkládat záložky, ale co se lidských procesů kódování textových informací týče, zdá se, že tyto možností moc nepomáhají. Je třeba čekat, co ukáží další výzkumy.
zdroje:
http://www.useit.com/alertbox/ipad-kindle-reading.html
http://www.princeton.edu/~sswang/Noyesa_Garland_computer_vs_paper.pdf
http://www.uni-mainz.de/downloads/medienkonvergenz_lesestudie.pdf
http://healthland.time.com/2012/03/14/do-e-books-impair-memory/
Moc zajímavý článek. S těmi překlepy mohu jen potvrdit. Když text opravuji v počítači a následně jej vytisknu, vždycky tam objevím další chyby…
Mě by zajímalo, proč tomu tak je. Zda-li jde o blízkost materiálu, možnost jet podél písmen tužkou, světlost materiálu (oko hůře rozlišuje svítivé body mezi sebou) či něco úplně jiného. Nicméně také si důležité věci raději tisknu 🙂